Červenec 2009

Pařba ve Vegas

31. července 2009 v 18:03 | Crowley... |  Filmy,seriály,anime
Dva dny před svatbou nasedne Doug do nablýskaného obstarožního mercedesu zapůjčeného nastávajícím tchánem a vyrazí do Vegas, aby tam dal svobodě sbohem ve velkém stylu. Doprovázejí ho jeho nejlepší kamarádi Phil a Stu - a také Alan, nevěstin bratr, který to zřejmě nemá v hlavě tak docela v pořádku. Když se ale tahle parta druhý den ráno probere ve svém luxusním apartmánu, nemá to v hlavě v pořádku nikdo. Příšerná kocovina. Vokno. Všude bordel. Doutnající sedačka. V šatníku malé dítě. V koupelně tygr. V garáži místo mercedesu policejní vůz. Co se to sakra v noci dělo? A kam sakra zmizel Doug?!
Jednoduchý námět připomíná huličské taškařice jako Hele vole, kde mám káru?, Pařba ve Vegas ale nabízí jiný matroš. I tady se hrdinové neustále přesouvají z jednoho místa na druhé, potkávají divné figurky a sbírají divné zážitky, které zhusta fungují jako samostatné skeče. Tým režiséra Todda Phillipse (Mládí v trapu, Starsky a Hutch) ale nesklouzává k úplným absurditám a drží děj v polocivilní linii. Tahle strategie ovšem vychází jenom částečně. Film nakonec působí jako docela neškodná komedie opepřená několika nechutnostmi (zvracení, záběr na povislou stařeckou zadnici...) a snad s výjimkou camea Mikea Tysona (které už ale známe z traileru) z něj nečouhají žádné scény, které byste "prostě museli vidět". Potácení se po Vegas vás bude od začátku do konce bavit jen tehdy, pokud vás chytnou samotné postavy.
Ženicha Douga, kvůli kterému se celý výlet do Vegas koná, v podstatě vůbec nestačíme poznat. Zbývající trio má ale něco do sebe. Phil (Bradley Cooper) je frajer, který se snaží o víkendech až úporně zapomenout na to, že vlastně žije spořádaný život ženatého učitele. Zubař Stu je zase od pohledu nesmělý submisivní ňouma, který v podání Eda Helmse připomíná jakousi dospělou verzi McLovina ze Superbad. Oba je nicméně zastiňuje magor Alan, který by měl svému představiteli Zachu Galifianakisovi zajistit ještě dlouhou kariéru. Zarostlý tlusťoch se zápornou sociální inteligencí se na plátně producíruje polonahý (a bohužel jde o tu méně snesitelnou polovinu těla), vrhá na své okolí jurodivé pohledy, jen tak mimochodem se zmiňuje o tom, že má soudní zákaz přibližovat se ke školám... Tím vším nás neustále baví a současně nechává na vážkách, zda jde o tak trochu autistického dobráka, nebo tak trochu autistického pedofilního masového vraha.
Jak už však bylo řečeno, Pařba ve Vegas je příliš krotká, než aby v ní došlo na nějaký extrémní zvrat. Po všech peripetiích dospěje do (pozor, spoiler!) ukázkového mainstreamového happy endu pro všechny zúčastněné (konec spoileru). Když ale nebudete čekat kdovíjak odvázanou jízdu, odreagujete se u ní příjemně - a navíc levněji, než kdybyste sami vyrazili zřídit se Jägermeisterem.
Verdikt: Solidní, byť neobjevná zábava s několika nechutnými momenty a jedním nádherně narušeným hrdinou.
Autor textu: Pavel Němec
Zdroj: premiere.cz

Underworld: Vzpoura Lycanů

31. července 2009 v 17:54 | Crowley... |  Filmy,seriály,anime
Třetí díl série Underworld, která ve světě vydělala přes 200 milionů dolarů, se zabývá podstatou krvavého boje mezi aristokratickými upíry a barbarskými Lycany (vlkodlaky), který se táhne už po staletí. Mladý Lycan Lucian (Michael Sheen) se ujme role mocného vůdce a sjednotí vlkodlaky v boji proti Viktorovi (Bill Nighy), démonickému králi upírů, který je po stovky let pronásleduje. K Lucianovi se připojí i jeho tajná láska, krásná upírka Sonja (Rhona Mitra), aby se společně pokusili osvobodit Lycany z jejich krutého otroctví. (oficiální text distributora)

Fuck you ...

26. července 2009 v 3:13 | Crowley... |  Tokio Hotel
Pro všechny, kdo mají proti TH nějaký kecy ....

Harry Potter a Prince Dvojí Krve

21. července 2009 v 1:31 | Crowley... |  Filmy,seriály,anime
Obě jsme se Schwarz psychicky vycucané až do dna, ale film je to úžasnej :D ...
Recenze premiere.cz

Když Prince dvojí krve loni Warneři odložili z podzimu na léto příštího roku, rvala si většina potterofilů vlasy nedočkavostí. A přece to uběhlo jako voda a za pár dní je premiéra. Harryho (před)předposlední dobrodružství přináší lásku i nenávist, humor i napětí, ale především sérii, která se svým čtvrtým režisérem dospěla do fantastické formy.
David Yates dal Fénixovým řádem dospívajícím hercům pořádnou herdu do zad a za ručičku je dovedl k událostem, které Bradavice vrhly do stínu Voldemortovy smrtonosné náruče. Ta se pomalu, ale jistě svírá. Ačkoliv v šestém díle pána zla vůbec neuvidíte, díky flashbackům z jeho mládí získáte slušný přehled o tom, že ho maminka málo řezala a tatínek zřídka okřikoval. Harry se všechny nové informace o svém úhlavním nepříteli dozvídá z pravidelných schůzek s Brumbálem (který k němu chová o poznání větší náklonnost, že by reakce na prohlášení spisovatelky J.K. Rowling o tom, že Brumbál je gay?), ale jeho hlava plná tisícovky dalších myšlenek. Cloumají s ním hormony, zamiluje se a musí mít oči i na zádech, protože Draco Malfoy má něco za lubem.
Yates si vykračuje s až omračující jistotou. Moc dobře ví, že se může spolehnout jak na britskou dospěláckou elitu (Michael Gambon, Maggie Smith, Alan Rickman a nově i Jim Broadbent jako Horácio Křiklan jsou bez výjimky vynikající), tak kdysi dětské herce, kteří úspěšně plní čím dál tím větší střevíce (...a výstřihy). Temné scény maluje až divadelně dramatickým nasvícením, zvládá i trikově náročné sekvence (famfrpál připomíná finále Ligy mistrů, ale je ho dohromady jen pět minut). Průšvih přichází až se scénářem. V pětce si totiž dal Steve Kloves, dvorní scenárista filmové série, malou přestávku, což mělo za následek o dost svižnější tempo a chytřejší okleštění "přebytečných" linií. Jenže teď je Kloves zase zpátky na koni a tak stránky létají ven po tuctech. Voldemortovo dětství a jeho původ, propojení britské mudlovské vlády s tou čarodějnou a spoustu dalších věcí prostě ve filmu nenajdete. Yates sice zdařile krotí hned několik milostných linií a koncovka donutí každého nedočkavě vyhlížet další dva díly (resp. dvě půlky), ale na hlavu tvůrců se bezesporu snese spravedlivý hněv všech čtenářů předlohy.
Tím spíš, že ono prořezávání nepřispívá ani k razantnějšímu sledu událostí, ani k upevnění oblíbené mytologie. Film má tučných 153 minut, ale když seškrtáte zaláskované hrdiny a jeden zásadní zvrat, je jasně vidět, že šestka je spíše symbolickým nádechem před velkou show. Trochu se tu přešlapuje na místě, což je ve filmu, kvůli absenci scén s Voldemortem (a Tomem Raddlem), ještě mnohem patrnější než v knížce. Tím nechci Yatesovo druhé celuloidové dítko nějak hanit. Naopak, povedlo se mu stejně jako první potomek a je jasné, že finále série je v těch nejpovolanějších rukou. Skalní fandové budou na větvi alespoň z toho zbytku scén, který se do filmu dostal, ostatní se mohou na dvě a půl hodiny ponořit do fascinujícího světa zas o něco zajímavějších charakterů. Pořád lepší přešlapování než couvání, kterého jsme byli svědky např. u čtyřky. Jen nás prostě předchozí kapitola příliš zhýčkala. Snad ten trénink Brumbálova vojska v komnatě nejvyšší potřeby Yates trumfne v sedmičce. Příležitostí tam bude mít víc než dost.
Verdikt: Brilantně natočená kapitola, která sice nelítostně znásilňuje předlohu, ale dá mudlům (nečtenářům) i čarodějům (fanouškům) nekonečně mnoho důvodů, proč otočit na další stranu.

Transformers: Pomstra poražených

21. července 2009 v 1:25 | Crowley... |  Filmy,seriály,anime
Fůůůůůůů .... to byla jízda!!!! :D ... filmy stahuju z netu na denním pořádku, to nebudu zapírat, ale tohle se prostě musí vidět v kině! Na malinký obrazovce to prostě není ono!


Recenze premiere.cz

Druzí Transformeři razí heslo větší, lepší a hlasitější snad nejdůsledněji ze všech sequelů za poslední dekádu. Nejenže Bay zvládnul do plus mínus stejné stopáže nastrkat dvakrát tolik dějové omáčky, je tu i dvakrát, ale mnohem spíš třikrát tolik robotů. A všichni se mlatí po hlavě způsobem, který bere dech. Už úvodní scéna, odehrávající se v Šanghaji, vám vyvrátí čelist z pantů a donutí pochybovat o již tak nafouklém rozpočtu. Transformers 2 jsou jedna velká akční scéna. Nezačíná, nekončí, jen se rozjíždí do čím dál tím větších otáček. Mírový stav trvá zhruba dvacet minut, to když Sam (Shia LaBeouf) odjede na vysokou, jen aby zjistil, že ho osud a scenáristé stejně nenechají v klidu šprtat astronomii. Poté co dá naštvaný Sam Optimovi košem, naservíruje režisér zásadní zvrat. Ale to, co by před dvěma roky v prvním filmu fungovalo jako vrátka k finální bitce, je tu pouze předehrou před největší galaktickou megaválkou, kterou kdy filmové publikum zažilo. Poražení Decepticoni z jedničky tahají z rukávu trumfy, pod jejichž vahou se láme Paříž, bortí pyramidy i veškerá dosud známá triková tabu. Bay je megaloman, splašené děcko a génius v jedné osobě. Podobná kombinace se ale málokdy obejde bez skřípotu, takže i když jsou Transformeři nekompromisní letní podívanou, občasné škubnutí vodítkem by jim možná neškodilo.
Těch stopadesát minut je v nejlepším slova smyslu vyčerpávajících. Neustálý útok na smysly dává zapomenout na to, že Bay nasazuje doslova tucty nových robotů, aniž by měl potřebu je představit nebo vysvětlit jejich funkci v příběhu. Na hrací ploše se mu navíc nakupí tolik postav, že je musí schovávat na dlouhé desítky minut tzv. "do šuplíku" a pak je znovu nečekaně vytahovat (vždy tak deset minut poté, co si uvědomíte, že někam záhadně zmizely), když si to chatrná zápletka vyžádá. V rozšiřování mytologie postupuje systematičtěji než kolega McG ve čtvrtém Terminátorovi, ale také s vědomím, že ve světě morfujících hraček, které mají tentokrát mnohem víc prostoru než jejich lidští kamarádi, mu projde úplně COKOLIV. A netkví to jen v původu celé série, Bay prostě svůj film táhne kupředu s tak odzbrojující bezelstností, ať už jde o koláže vojenských útoků, kýčovitou romantiku mezi Shiou a Megan nebo infantilní alotria robodvojčat, že mu tu občasnou absenci míry a dobrého vkusu odpustíte tváří v tvář dalšímu deathmatchi, ve kterém Optimus krájí na nudličky dva nebo tři Decepticony a Bumblebee trhá nepřátele na kusy. Na Megan Fox už nikdo nekouká, protože roboti jsou mnohem víc sexy. První film vypadá oproti sequelu doslova ušláple, ale prolíná víc žánrů a je přístupnější. Pomsta poražených nabízí o poznání temnější a frenetičtější akčňák, v němž je sice láska, čest a přátelství nad všechno ostatní, ale pusinkování musí počkat do chvíle, než se usadí prach na troskách a padlých.
Až se usadí prach ve vašem kině, možná zjistíte, že Transformeři jsou pořád stejně hloupí a bezhlaví jako předloni. Zároveň ale neztratili chuť poctivého popcornu a skočili do naprosto odlišné váhové kategorie. Dokonce se obávám, že v ní nenajdou soupeře. Na tiskovce po skončení projekce bych se Baye zeptal na tisíc věcí: jak proboha dokázal za "pouhých" dvě stě milionů natočit tohle, proč mu ten scénář drží pod rukama na dobré slovo a proč si půlku těch robotů nenechal na další díly, místo aby jimi diváka neúprosně zasypával. Jenže ve chvíli, kdy vylezete ze sálu, vám najednou dojde, že otázky jsou zbytečné. Je jedno, jak to udělal. Hlavně když to udělá znovu!
V době předražených rádoby blockbusterů (Quantum of Solace stálo o 40 milionů víc než tohle? Kurz libry je vražedný, ale pořád to zní jako tunel) a comicsů sekaných podle jednoho a téhož mustru jsou druzí Transformeři zjevením, které zabetonuje všechna zklamání. Filmem, jenž lze obdivovat i nenávidět s respektem, stejně jako jeho režiséra. Michael Bay spojil velkofilmový look Pearl Harboru, poetiku Indiana Jonese a přihlouplé hračkářské univerzum způsobem, který je těžko uvěřitelný a ještě hůře napodobitelný. Odpůrcům jedničky ukazuje prostředníček, jejím fanouškům pro změnu dokazuje, že je možné znovu vstoupit do stejné řeky a namočit se od hlavy k patě do audiovizuální kanonády, ze které vám budou trčet chloupky po celém těle ještě týden po zhlédnutí. Ať už stojíte na jakékoliv straně pomyslné barikády, připravte první signální na plný frontální útok, protože to, co je v ukázkách a na plakátech. je pouze slabý předkrm. Až uvidíte Fallena v akci, budete vědět, o čem mluvím. A také pochopíte, že některé duševní a fyzické pochody jsou jednoduše nesdělitelné...
Verdikt: O hodně víc všeho, co z prvních Transformerů dělalo nejlepší, nejnabušenější a nejhloupější letní trhák sezóny. Bay umí kočičkopejskovské dorty jako nikdo jiný a robožrouti se po tomhle nášupu jenom oblíznou.