Sen ...

7. října 2006 v 16:53 | Schwarz |  Jednodílné povídky TH
Tak tady házim i já mojí první povídky, sice není tak dobrá jako od Crowleyho, ale ona by mi pak nedala pokoj, kdybych to neposlala :-) Tak doufám, že moc trpět nebudete :-)
"NEEEEEEEEEE !!!!! BILLEEEEEEEEEEEE !!!!!!!!!!!" Rychlostí světla jsme se posadil na posteli. Byl jsem celý zpocený, na tváři jsme měl zděšený výraz a v očích mě páleli slzy. Celý sem se klepal. Už to tu je zase. Zase se mi vrátil. Je čím dál živější …
Dveře do mého pokoje se rozlítli a v nich stálo moje o 10 minut mladší dvojče. Vyskočil jsme z postele a běžel k němu. Prudce jsme ho k sobě přitiskl. "Už je to tu zase." Řekl jsme tichým hlasem. "To nic Tome. Vždyť to je jenom sen." "Ale čím dál tím živější !" "Přestaň s tím Tome, nic se ti nestane." "Jak to můžeš vědět ?" "Sem tvůj bracha ne ? Dám na tebe pozor. To slibuju." "Jak mi chceš uhlídat sny ?" "Něco vymyslíme. Začneš třeba chodit na nějaká sezení, nebo …" "JÁ PŘECE NEJSEM BLÁZEN !!!" "Jistě že nejsi. Snažíme se najít jenom nějaký řešení !" "Já vím. Promiň mi to." "To nic. Tak pojď musíš si odpočinout. Zítra máme náročný den." "Já už nechci spát." "Ale notak Tome, nebuď jak malý !" Sedl sem si na postel a Bill vedle mě. "Ehm Bille ?" "No ?" "Nevadilo by ti, kdybys tu zůstal ?" "Ne nevadilo. Připomeneme si aspoň starý dobrý časy." Lehl sem si tedy a břáška vedle mě.
Od mého posledního snu uběhlo půl roku. Byl jsem šťastný, myslel sem si, že už se mi nevrátí, že se ztratil. Už navždy ….
Ale mýlil sem se.
Opět se mi začal zdát a to v ještě větší intenzitě. Po probuzení sem se nemohl nadechnout. Byla mi čím dál tím větší zima. A v hlavě se mi stále objevoval jenom jediný obraz. Obraz mého mladšího brášky. Brečel …
Bál sem se. Hrozně sem se bál. Nevěděl sem co můj sen znamená. Proč se mi stále zdá. Nikdo mi s tím nedokázal pomoct. Nikdo …
"Ne Bille, já nechci spát. On zase přijde." "Ale notak, Tome. Ty musíš spát ! Nespal si už 2 noci !" "Mě to nijak nevadí." "Ale mě jo ! Vypadáš jak živá mrtvola !!" "Lepší být živá mrtvola, než mrtvá mrtvola." "Tom přestaň říkat takovýhle hlouposti !!" "To nejsou hlouposti Bille. Cítím to. Každý vycítí, že přišel jeho čas." "Přestaň !!!! Ty mi neumřeš !!! Zase se to přežene a bude to dobrý. Uvidíš." Avšak hlas se mu klepal a po tváři se mu kutáleli slzy. Věděl to, věděl, že přišel můj čas. Je to přece jenom moje dvojče.
Podíval sem se na svého bráchu, je to naposledy co se na něj můžu podívat. Je to naposledy co se na něj usměju, naposledy mu stisknu pořádně jeho ruku, která mě křečovitě drží, naposledy se zhluboka nadechnu a
usínám ……
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Crowley...(spoluautorka blogu) Crowley...(spoluautorka blogu) | E-mail | 7. října 2006 v 16:58 | Reagovat

Ale Schwarz má jen blbý kecy!!!!! Její povídky jsou skvělý!!!

2 Lyra Lyra | Web | 28. října 2006 v 12:13 | Reagovat

souhlasím!

3 veruna veruna | E-mail | 12. listopadu 2006 v 19:42 | Reagovat

taky souhlasím....

4 ppp ppp | 18. listopadu 2006 v 19:05 | Reagovat

jjj taky souhlasim nadhera...

5 Anette Anette | 31. března 2007 v 14:32 | Reagovat

Krásně depresivní....:)

6 danuška danuška | 5. dubna 2007 v 15:14 | Reagovat

to je hrozný jak je to všechno smutný...... ale je to krásný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama