Co dokáže bratrská láska II. část ....by Crowley...

7. října 2006 v 16:07 | Crowley... |  Jednodílné povídky TH
"Cože chceš udělat?" Ptal se Bill Toma s vytřeštěnýma očima.
"Slyšel si mě ne? Tohle jim nemůže projít." Tom právě Billovi řekl, co vymyslel, když byli v nemocnici.
"Ale to už je trochu moc, ne? Je mi jasné, že to ten kluk přehnal, ale byla to jen nehoda." Bill nemohl uvěřit tomu co mu tady Tom právě řekl. Je toho opravdu jeho bratr schopný?
"Už jsem všechno zařídil a zítra to uděláme, ale pokud chceš být stále terčem posměchu, tak to udělám sám." A chystal se odejít z Billova pokoje.
"Tome, počkej! Dobře uděláme to." Sklopil Bill hlavu. Občas litoval toho, jak je lehce ovlivnitelný. Obzvlášť, když se jednalo o bratra. Ten se jen usmál a odešel.
Už jsou to dva dny co se Tom s Billem vrátili z nemocnice. Bill měl pro jistotu, ale ještě zůstat doma. Když Tom vešel druhý den po incidentu do školy. Nikdo ne něj nepromluvil. Nikdo se ho nezeptal na bratrův stav. Všichni jen tupě zírali. Ale to teď skončí.
Bill nemohl večer usnout. Stále musel přemýšlet nad tím, co se chystají druhý den udělat. Tom byl vždy rozhodnější než jeho dvojče, ale tohle už se Billovi zdálo opravdu moc. Zkusí s Tomem ještě ráno promluvit.
To bylo snad poprvé, kdy vstal Tom dřív než Bill. Prý musí ještě něco zařídit a odcházel se slovy, že na něj bude čekat na zastávce autobusu.
"Tome!" křikl za ním Bill: "Jsi si tím jistý?" Tom se na něj nevěřícně podíval.
"Chceš couvnout? Už sem všechno zařídil tak, že na to budeme dva." Podíval se na stehy na bratrově hlavě: "Tohle jim nesmí projít." A odešel.
Bill se na sebe podíval v koupelně do zrcadla. Ránu na hlavě měl zašitou a okolo se mu rýsovala modřina přes půlku čela. Ani neměl náladu se sebou něco dělat, tak se jen trochu upravil vlasy a šel se nasnídat. Jak tam tak stál a koukal na namazaný chléb, plně si uvědomil, co mají dnes v plánu. Chléb hodil do koše a šouravým krokem se vydal na autobus. Tom už tam čekal s úsměvem od ucha k uchu.
"Dnešek je den změn. Těšíš se, bráško?" zeptal se Tom. Bill se nezmohl na slovo. Naštěstí už přijížděl autobus. Když si lidi v něm všimli, že nastupuje i Bill okamžitě se celým autobusem rozlehlo ticho. Bill s Tomem se usadili a jízda v tichosti pokračovala až ke škole. Tam se Bill s Tomem usadili na lavičku. První část plánu se musela odehrát až po zvonění, takže čekali.
Když zazvonilo Tom vyskočil na nohy a chtěl se vydat k budově, ale Bill stále seděl na místě.
"Tome, já nevím." Stále váhal.
"Sakra Bille, už se o tom nebudu bavit, jsme tady, tak to uděláme! Už není čas na to couvnout." Chytil své dvojče za loket a táhl ho ke škole. Přede dveřmi se mu Bill vysmekl.
"Fajn." Ucedil a společně vešli do budovy školy.
Chodby byli úplně prázdné. Zamířili si to přímo do pracovny ředitele školy. Bez klepáni vtrhly dovnitř.
"Co si to....." začal ředitel, ale Tom ho přerušil.
"Dobrý den, pane řediteli. Máme na vás prosbu." Usmál se na něj Tom.
"Panové Kaulitzovi? Co pro vás mohu udělat? Vidím, že už se vám daří lépe Bille." Snažil se ředitel působit mile, protože ho Tomův pohled znepokojoval :"Ale neměli byste být ve třídě?"
"Obávám se pane řediteli, že dneska bude výuka přerušena. Mohl byste prosím do ředitelny zavolat Marka Webera?" ředitel se na Toma nechápavě podíval, ale k tomu, aby vzal do ruky rozhlasový mikrofon se nijak neměl.
"A mohu se zeptat proč ho chcete? Nejprve mi vletíte do kanceláře bez zaklepání a pak mi ještě budete rozkazovat?" ředitel se postavil. Moc výšky ale nepobral. Byl asi o půl hlavy menší než Tom.
"Já sem vás slušně požádal, ale když jinak nedáte." Tom se sehnul ke svému batohu položenému na zemi, vytáhl pistoli a zamířil řediteli na hlavu: "Teď už ho zavoláte?" Ředitel se tak lekl, až sebou práskl zpět do křesla.
"Co - co - co chcete dělat?" vykoktal ze sebe. Tom se zamyslel.
"Řekněme, že je to osobní." Odpověděl řediteli. Bill jen zíral. Takhle bezcitného Toma neznal. Musel přiznat, že v tuhle chvíli se ho opravdu bál. Samozřejmě i Bill měl u sebe zbraň, ale obával se, že ani nebude schopen ani ji z batohu vyndat.
"Tak zavoláte ho už?!" začínal být Tom netrpělivý, přiložil zbraň řediteli přímo na spánek a odjistil ji.
"Ano jistě, jistě! Jen dejte tu zbraň pryč!" žadonil ředitel a hrabal se po mikrofonu. Tom kousek ustoupil a podíval se na bledého Billa.
"Bille?" žádná reakce: "Bille?!" zkusil to hlasitěji. Bill sebou trhl a podíval se na bratra.
"Mohl by ses připravit?" požádal ho Tom. Bill jen přikývl a sáhl do batohu pro zbraň. Mezitím ředitel zavolal Marka Webera a když zvedl hlavu všiml si i Billovi zbraně.
"Pane bože!" vykřikl: "Kde jste ty pistole vzali? Co chcete dělat?" ředitel zbledl takovou rychlostí a tak moc, že pomalu splýval se zdí za ním.
"Kladete moc otázek." Usmál se Tom a znovu mu přiložil zbraň k hlavě.
"Tome! To stačí! Kvůli němu tu nejsme!" okřikl ho Bill. Vážně se bál, aby Tom neudělal nějakou hloupost.
"Neboj, Bille. Jen ho trochu postraším." Tohle není Tom. Tohle nemůže být Tom. Říkal si Bill v duchu, ale to už se ozvalo lehké zaklepání na dveře a poté do nich strčil hlavu ten kluk, co před pár dny strčil do Billa. Jakmile uviděl Toma mířícího na ředitele, chtěl zase rychle zavřít, ale to už mu na hlavu mířil Bill, který stál za dveřmi.
"Jen pojď dovnitř." Usmál se na Marka Tom a Billovi z jeho hlasu přeběhl mráz po zádech.
"Pane řediteli?" zakňučel Mark prosebně potom co vešel do ředitelny. Vedle něj stál Bill a mířil na něj a naproti němu stál Tom stále mířící na ředitele.
"Ale snad se to nebojí?" zasmál se Tom: "Před pár dny se to chtělo prát a dneska se to bojí. Bille udělej to ať můžeme vypadnout." Ucedil Tom a podíval se na Billa.
"Tome,..." Billovi se nekontrolovatelně rozklepala ruka, když se na něj Mark vyděšeně podíval.
"Hele, Kaulitzi, byla to blbost. Přece to nebudeme takhle hrotit!" snažil se Mark vykroutit.
"Drž hubu!" zařval Tom až Bill nadskočil. Tom moc dobře věděl, jak se dá jeho bratr snadno ukecat. :"Bille, dělej!" okřikl své dvojče Tom.
"Tome,...já.....nemůžu!" Bill sklonil zbraň a ustoupil o kus dál od Marka.
"Sakra, Bille, to jsme bráchové?" Tom dal zbraň pryč od ředitelovi hlavy a ten si viditelně oddychl, ale Tom zamířil na Marka a se slovy: "Co si člověk neudělá sám, to nemá."vystřelil. Bill na poslední chvílí zavřel oči a tak uslyšel jen Markovo překvapené nadechnutí. Ihned po výstřelu, který musel být slyšet snad po celé škole, se ozval nechutný čvachtavý zvuk. Bill se odvážil otevřít oči a první co viděl, byl Mark. Ležel na zemi, uprostřed čela měl jedinou malou ranku, ale za ním na dveřích si mohl Bill prohlédnout pomalu celý obsah Markovi hlavy roztrhaný na kousíčky. To už Bill nevydržel, otočil se a vyzvracel se.
"Hezká rána." Ohodnotil se Tom. Pak se otočil na ředitele, který byl v tu chvíli bledší než stěna za ním. Jen zíral s pusou do kořán a lapal po dechu.
Tom obešel stůl a chytil dávicího Billa kolem ramen.
"To bude dobrý, bráško. Půjdeme domů." A táhl Billa ke dveřím. Ten se nikterak nebránil.
U dveří si Tom vytáhl kapesník, a tak aby nemusel sahat na zkrvavenou kliku, ho na ní položil. Otevřel dveře a vyšel na chodbu, nyní už plnou lidí.
"Bille, běž napřed." Pobídl ho Tom a sám se naposled otočil na ředitele, který tam stále seděl a zíral.
"Nashledanou, pane řediteli." A vystřelil po druhé. To už ale viděli všichni, kdo byl v tu chvíli na chodbě. Všude se rozlehlo ticho.
"Tome!!" Vykřikl Bill, ale už to nestihl.
"Tome, tohle součástí plánu nebylo!" křičel Bill na své dvojče.
"Ty mi o plánu nemluv, když ho také nejsi schopný dodržet!" oplatil mu Tom.
"Tak promiň, že nejsem schopný zabít člověka!" Všichni na chodbě pozorovali hádající se dvojčata.
"Tady nejde o zabití člověka! Tady šlo o to, že on ti taky ublížil! Měl si mu to oplatit!" Tom nechápal o co se to jeho bratr pokouší. Když se na tom plánu dohadovali, Bill souhlasil, že to udělá, tak na co si to teď hraje!
"Tome, tenhle plán byl chyba! Měli bysme zavolat policii." V tu chvíli, ale nevěděli, že policie už je na cestě zavolaná jedním z učitelů po prvním výstřelu.
"To ať tě ani nenapadne! Já to nechápu Bille! Ty si s tím plánem souhlasil! Souhlasil si s tím, že Marka zabiješ!" celá chodba zalapala po dechu.
"Byla to chyba, Tome." Zašeptal Bill, otočil se a chystal se odejít ven z budovy.
"Bille, stůj!" křikl za ním Tom a pár lidí vykřiklo. Bill se otočil a viděl, že Tom míří na něj. Ruka se mu chvěla.
"Bille, tohle mi nemůžeš udělat! Jsi můj bratr! Zabil jsem kvůli tobě dva lidi! Nemůžeš se ke mě otočit zády! Ne teď!" Bill viděl v bratrových očích čiré zoufalství a hlas se mu klepal.
"Tak buď i ty můj bratr, odhoď tu zbraň a pojď zavolat policii." Na důkaz svých slov Bill upustil svou zbraň, kterou stále držel v ruce.
V tom, ale do budovy vtrhla přivolaná policie. Bill se otočil a jen zíral. Když viděli Toma jak tam stojí a míří na Billa zastavili se.
"Chlapče, odhoďte tu zbraň! Nenuťte nás vám ublížit!" křikl kdosi. Bill stále zíral, ale pak se otočil na bratra.
"Tome, rychle tu pistoli odhoď! Teď už s tím nic neuděláš!" Snažil se své dvojče přesvědčit. Nějaký policista se oddělil od svých kolegů a rychle strhl Billa stranou.
Teď tam naproti sobě stály osamocený Tom a asi desítka policistů a mířili na sebe. Bill se snažil vysmeknout tomu policistovi co ho držel, ale držel ho pevně.
"Tome, neblázni!! Odhoď tu zbraň!!" Křičel Bill.
"Jestli do pěti sekund tu zbraň neodhodíte, budu vás muset zastřelit." Řekl ledovým hlasem nějaký policista.
"NÉ!!! Tome!!! Dělej!! Odhoď tu zbraň!!" řval Bill jako smyslů zbavený, ale Tom se stále ani nehnul.
"Nemůžu." Šeptl na konec Tom.
"Varuji vás!" křikl policista: "Teď budu počítat do tří a jestli tu zbraň neodhodíte, tak nás donutíte k nejhoršímu."
"Tome!!! Prosím!!! Odhoď tu zbraň!!!" křičel stále Bill.
"Jedna." Začal policista.
"Tome!!!!" nepřestával křičet Bill a zdálo se mu, že jeho věznitel povolil stisk.
"Dva." Pokračoval policista.
"Sbohem, Bille." Šeptl do ticha Tom.
"TOME!!!!"
"Tři." Dořekl policista, ale to už se Bill vysmekl policistovi, který ho držel a než ten stačil upozornit své kolegy, Bill si stoupl před Toma. Zazněl výstřel.
"Bille?" zašeptal Tom. Bratr se k němu otočil, a tak mohla celá chodba za ním vidět, jak se mu po hrudi rozlévá rudá skvrna. Všichni jen zírali, jak se Bill podíval na svou hruď, pak zpět na Toma a jak se kácí k zemi.
"Bille!!!" zakřičel Tom a běžel ke svému bratrovi. Přiklekl k němu, popadl ho do náruče a podepřel mu hlavu: "Bille!!" Ten s námahou otevřel oči a upřel na bratra zastřený pohled.
"Tome? Pomoz mi..."
"To bude dobrý, bráško, budeš v pořádku!" uklidňoval Tom své dvojče podobně jako před pár dny, když se zranil o lavičku. Jako ve snu slyšel okolo sebe ruch a křik. Matně slyšel policisty, jako volají záchranku. Slyšel také někoho jak nadává tomu, co držel Billa. Ale nic z toho nevnímal. Vnímal jen Billa, který vypadal, tak klidně.
"Tome," šeptl potichoučku Bill, natáhl ruku Tomovi kolem krku a přitáhl si ho blíž k sobě: "Mám tě rád, bráško." Řekl tak potichounku, že ho Tom sotva slyšel, ale pak Bill v jeho náručí zavřel oči a ochabl. Kdyby mu Tom nedržel hlavu, spadla by mu na stranu. Tom velice opatrně položil Billa na zem a zvedl hlavu. Celá chodba opět utichla a Tom se pohledem střetl s policistou, který mu vyhrožoval zastřelením a nakonec zastřelil Billa. Na zemi nahmatal Tom zbraň, kterou upustil, když držel Billa a nespouštěl oči z policisty. A než stačil kdokoliv zareagovat strčil si hlaveň do úst a vystřelil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lyra Lyra | Web | 28. října 2006 v 12:20 | Reagovat

Tak to je drsný...Už jsem to někde četla a jako fakt jsem se u toho rozbrečela, je to krásně smutn;(

2 Crowley...(spoluautorka blogu) Crowley...(spoluautorka blogu) | 28. října 2006 v 18:30 | Reagovat

Dík :-)

3 ppp ppp | 19. listopadu 2006 v 21:19 | Reagovat

tak to byl mazec pekny

4 Mirabell Mirabell | E-mail | Web | 20. února 2007 v 19:50 | Reagovat

Kurwa ja teraz budem mat tri tyzdne depku...

Toe take smutneeeeee!!!Kdo to pisal?

5 danuška danuška | 5. dubna 2007 v 17:40 | Reagovat

je to fakt drsný.....:´(

6 anti anti | 13. dubna 2007 v 14:16 | Reagovat

oko za oko..... a svět bude slepý........

7 MonicQa MonicQa | 16. listopadu 2010 v 17:00 | Reagovat

pěkný moc ten konec smutný moje mamka říká že by jsme takhle neměli onich psát že by se to mohlo stát

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama